Již od mých školních let si pamatuji, jak nás ve škole učitelé varovali před nebezpečím internetu. Tehdy mi to všechno připadalo naprosto hloupé, každý přece ví, že nemá nikde sdílet kde přesně bydlí, kdy není doma nebo třeba heslo ke své e-mailové schránce. Avšak postupem let se tento můj přístup k bezpečnosti na internetu neskutečně změnil – a hodně těch změn bylo způsobeno také tím, že se internet stal běžnou součástí každodenního života a většina lidí ho už nepoužívá jen na občasné hraní her nebo na hledání informací do školy nebo práce. A právě kvůli tomuto rychlému vývoji je naprostou nutností být obeznámen s tím, jak zůstat na všech těch nespočetných sociálních sítích a chatovacích aplikacích v bezpečí. Proto také vzniknul projekt E-Bezpečí, který se zaměřuje nejen na vzdělávání v oblastech chování na internetu, ale i na prevenci a intervenci v těchto oblastech.
A čím přesně se tedy tento projekt zabývá? Myslím, že nikoho nepřekvapí zaměření na rizika sociálních sítí, online závislosti, fake news, zneužití osobních údajů nebo spam. Tyto problémy ale nejsou pro projekt klíčovými. Těmi největšími problémy jsou totiž hlavně kyberšikana, kybergrooming, kyberstalking nebo sexting u dětí. Součástí projektu je pak také poradna (https://poradna.e-bezpeci.cz), která je k dispozici všem, kteří přišli do kontaktu s jedním z výše zmíněných problémů a kteří se bojí kontaktovat přímo policii nebo rodiče.
V rámci přednášky o projektu E-Bezpečí během setkání eTwinningových ambasadorů jsme se dozvěděli více hlavně o kyberšikaně a kybergroomingu – a právě tato témata bych Vám chtěla pomocí mého článku představit. Co je to tedy vlastně kyberšikana a kybergrooming?
Kyberšikana je forma šikany, během které jsou využity informační technologie. Oběť je poškozována opakovaně, nedokáže se bránit a kyberšikana má na ni výrazný dopad v oblasti emoční, fyziologické a behaviorální. Kyberšikana se projevuje například publikováním ponižujících záznamů nebo fotografií oběti, ponižováním a pomlouváním v rámci internetu (kyberšikanou je tedy i vytvoření falešného účtu oběti, který ji má nějakým způsobem poškodit, nebo vytvoření skupiny, která má za cíl oběť ponížit), krádeží identity (například nabourání se do cizího účtu a jeho zneužití k rozesílání zpráv) nebo obtěžováním a pronásledováním voláním, psaním zpráv nebo prozváněním.
Kybergrooming je pak jednání, pomocí kterého se pachatel snaží zmanipulovat vyhlédnutou oběť a donutit ji k osobní schůzce. K tomuto nátlaku jsou často používány účty pod falešnou identitou nebo účty s falešnou autoritou – tedy účty, na kterých pachatel vystupuje jako osoba, která má moc a možnost dát oběti něco, po čem touží (jako například majitel modelingové nebo hardwarové společnosti). Pachatel pomocí tohoto falešného profilu pak naváže kontakt s obětí a vybuduje si s ní vztah. Komunikace je často dlouhodobá – a to v řádech několika měsíců, nebo dokonce roků.
Jak se správně chovat na internetu je v dnešní době nepostradatelná schopnost, kterou je třeba se začít učit již v brzkém věku. Neméně důležité je i prohlubovat své znalosti o bezpečném používání internetu, a to v kterémkoli věku.
Odkazy s důležitými informacemi:
Reakce od ostatních účastníků přednášky:
„Velmi oceňuji lektora, z jehož projevu bylo zřejmé, že je odborník na prezentované téma. Myslím si, že podobný typ workshopu by měl být dostupný ve školách nejen jako program pro žáky, ale také pro učitele a školská poradenská centra.“ (Martina)
„Lektor prekvapil reálnými udalosťami a skúsenosťami priamo z praxe. Podobnú prednášku na eBezpečnost sme ešte s eTwinningom nezažili. Bolo to obohatením pre nás všetkých a nie len do pracovného, ale aj do súkromného života. Veľmi ďakujeme!“ (Zuzana)
„Přednáška pro nás byla velice přínosná, protože je téma stále více aktuální – a to i díky Covidové situaci. Každý musí být v dnešní době online, a proto je důležité vědět, jak se na internetu bezpečně chovat.“ (Jakub)
Autor: Vendula Hojková