Jsem ročník 1971. Ve třídě jsme měli v 80. letech nástěnkáře, občas jsem to byl i já. Museli jsme na nástěnku věšet různá politická výročí – narozeniny soudruha prezidenta – ano, jsem tzv. Husákovo dítě, Vítězný únor, slavné květnové dny… Takže se mi při slově nástěnka podlamují kolena.
Když jsem nastoupil do procesu – rozuměj učitelského povolání, do práce – opět nástěnky, a někde se chodily i kontrolovat. Docela dobře si pamatuji na to haló, když jsem ve třídě na nástěnku vystavil nápis “Třídní otec informuje”. Nestyděl jsem se za to, že jsem byl pro svou třídu vlastně otcem, který je provede nástrahami školy takřka bezbolestně.
Před několika lety jsem ale objevil pojem elektronické nástěnky, to je hukot, to se mi líbí, to chci, to budeme od teď provádět. Probudila se ve mně nástěnkářká krev.
Tak určitě je to Padlet. Ten nám ovšem zpoplatnili. 3 nástěnky a dost, pokud ho chcete založit nově, ostatní si zaplaťte. Ne všichni ředitelé jsou tak pokrokoví, jako můj současný šéf, který vytvořil Padlet pro celou školu a založit nám tam učitelské účty. Díky, Karle, já to používám.
Tak Padlet ne, i když je úžasný. A pokud ano, tak si ho předplaťte, ta investice stojí za to.
My se vrhneme na LinoIt. V odkazu je tajemné slovo Sign up – vytvořte si účet. Je to bezplatně, česky nástěnka nemluví, ale když jsem to zvládnul já… Jestli chcete, můte mít nástěnku také v japonštině, čínštině… Můžete také použít sociální přihlášení – přes Twitter, FB, Google. Má to své ale.
Tak účet už máme, příšte už volíte při přihlášení tajemné slovo Login – Přihlas se. Jsem přihlášen, a tohle je přehled mých nástěnek. Je to jen náhled, mám jich spousty. Když dáte záhadné sousloví My Canvases, objevíte přehled všech nástěnek a po pravé straně je přehledně také uvedeno, jaká práva mají návštěvníci na vaší nástěnkce, tedy na mojí nástěnce.
Takže jdeme založit nástěnku – Create New Canvas – chce to po vás název nástěnky, klidně použijte češtinu, zvolte povrch nástěnky – dá se použít i vlastní obrázek – zkuste třeba přebalit vaši nástěnku mapou ČR, pokud se bavíte třeba o památkách. Zvolte, kdo může na Vaši nástěnku přispívat – buď je jen Vaše soukromá, mohou si ji ostatní jen prohlížet, nebo na nástěnku mohou lepit post stickies i ostatní – tedy Vaši žáci, rodiče, kolegové… Zaškrtněte taky, že chcete dostával mail pokaždé, když někdo přilepí lísteček – no ze začátku jsme zkoušeli přilepit lístky i se sprostými slovy, aby bylo vidět, že vidím. Vidíte?! Vidíme. Sprostě nemluvíme, ani nepíšeme. Dohoda byla uzavřena.
A teď už klikněte na Create Canvas. Nástěnka se vytvoří. Pokud máte do Vašeho zařízení (iPad, tablet, chytrý telefon) staženou aplikaci, nabídne Vám použití. Pozor, lepší je použít webové rozhraní.
Vpravo nahoře trháte lepící lístečky, pod nimi si můžete ještě vybrat, jestli ten lísteček nebude mít podobu fotky, filmu nebo přílohy v podobě souboru (může to být omezeno velikostí). Zkoumejte. V ikonkách nad lístečky najdete malé “i” v kroužku – tím vyvoláte zobrazení URL adresy – zkopírujete, vystavíte, předěláte na QR kód, jak se vám zachce. Najdete tam také vytvořený řádek v HTML jazyce, pokud byste chtěli vložit na web, najdete tam také embed kód. Jednu z variant zveřejněte. Podle toho, jaká práva na přidávání lístečků jste zvolili, mohou si Vaši diváci – žáci, rodiče, kolegové – prohlížet, či přidávat lístečky.
Připravil jsem pro Vás také nástěnku. Klidně můžete přidávat lístečky a psát, jak se Vám nástěnka líbí. Vyberte si okénoko v Koloseu. Mně budou chodit maily s tím, že někdo přidal lísteček. Můžu Vaše lístečky mazat. A udělám to, když se tam objeví něco nevhodného, pomocí dalšího lístečku mohu komentovat. A budu to dělat, protože Vás chci povzbudit, chci Vám napsat zpětnou vazbu. Mazat budu taky, když se nepodepíšete. Měl jsem s žáky vždy dohodu, že každý lísteček bude podepsán. Anonymy nemám rád.
Když lísteček přidáte, můžete ještě lísteček upravit, jinak může upravovat jen ten, komu nástěnka patří. Ten může také Váš lísteček smazat, upravit stáhnout… Zkoumejte.
A k čemu tohle vše bylo původně vytvořeno? No ke vzdělávání jistě ne. Nandali jste si lístečky na nástěnku, a jak jste plnili úkoly, odfajfkovávali jste lístečky, ty postupně mizeli, až byla nástěnka prázdná. Takže vlastně pedagogická inovace. Nám lístečky zůstávají, tedy ty nezávadné.
„A pane učiteli, viděl jste to sprosté slovo, co tam bylo v neděli večer?“
„Jasně, že jsem ho viděl, a smazal, protože mi přišel mail s tím sprostým slovem.“
A k čemu jsem nástěnky použil já? Třeba k týmové práci – rozdělení do skupin, rozdělení témat, skupiny dostaly odkaz do nástěnky, připravovaly si scénář k filmu, k prezentaci. Všechny odkazy byly nasdíleny i ostatním skupinám, aby si mohly nástěnky konkurentů prohlédnout také. Využil jsem nástěnek také k zadání jednoduchých úkolů s pevným termínem – najdi, vyber informaci, nakopíruj tam také zdroje, cituj knihu, časopis… Pak jsme mohli v hodině informace hodnotit, připravit podle nich prezentace, natočit film, klip, vytvořit elektronickou knihu, koláž… Už Vás slyším – a kde jste ty odkazy zveřejňoval? Nejdříve ve sdíleném dokumentu pod názvem týdnení plán na stránkiách školy, pak v Google Classroomu. Klidně si vymyslete vlastní způsob. Nástěnky určitě použijete i v zahraničních projektech.
Tak ať Vám LinoIt slouží alespoň tak dobře, jako slouží mně. A víte, že první lepící papírky byly zmetkem, a toho, kdo tenhle odlepitelný zmetek vyrobil, údajně vyhodili z práce? Na Wikipedii to píšou trochu jinak, ale byl by to zajímavý příběh.
Autor: Slávek nástěnkář Hora