Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Nová informatika? Vážně?

Vypadá to, že se blýská na lepší časy, alespoň pokud jde o výuku informatiky. Doposud v ní šlo spíše o to, jak naučit žáky užívat počítač, jak vytvořit tabulku v Excelu, umět formátovat text ve Wordu a udělat pěkně vypadající prezentaci v Powerpointu. Ano, to vše je určitě důležité, ale je to skutečně informatika? 

Změna, která nastává, by se měla dotknout informatického myšlení, algoritmizace, programování, dat, informačních systémů, … Vždyť informatika je obor zabývající se informacemi.

Co se tedy bude měnit? Zásadní změnou je navýšení počtu hodin. Na prvním stupni to bude jedna hodina ve 4. ročníku a jedna v 5. ročníku. Na druhém stupni to budou dokonce čtyři hodiny celkem, tedy v každém ročníku jedna. Velká změna nastane i z hlediska obsahu. Konečně přichází do hry (kromě jiného) téma algoritmizace a programování. 

Mnoho z Vás už se svými žáky programování vyzkoušelo, mnoho z Vás to začalo bavit a mnoho z Vás v tom vidí smysl, což je skvělé. Pokud ale do této skupiny nepatříte a máte z toho všeho obavy, nebojte se. Cílem určitě není vychovat v každém ročníku zástupy programátorů, to skutečně ne. Neberte programování a nějakou jeho úroveň jako cíl. Vnímejte to jako cestu, jako prostředek k něčemu dalšímu. Prostředek k rozvoji dítěte. A co tedy já rozvíjím u dětí prostřednictvím programování? Například:

  • Komunikaci – Žáci komunikují se mnou, komunikují spolu, prezentují výsledky své práce.
  • Spolupráci – V mých hodinách informatiky je výuka 1:1 upozaděna, žáci často pracují spolu ve dvojicích nebo větších skupinách. Diskutují nad zadáním a nad řešením, učí se vnímat a respektovat jeden druhého, naslouchat si navzájem. 
  • Informatické myšlení – Ač nevychovávám zástupy programátorů, snažím se u žáků rozvíjet způsob myšlení jaké mají informatici. Takový způsob myšlení se Vám bude hodit i v případě uskladňování potravin do lednice nebo psaní pracovního postupu, návodu, receptu. 
  • Schopnost řešit problém – To souvisí se způsobem myšlení, je třeba si uvědomit problém, porozumět mu, případně si ho rozdělit na dílčí problémy a pustit se do jeho řešení. 
  • Kreativní přístup – “Když on skočí z okna, skočíš taky?” Jako dítě jsem tuto větu slýchala od svých učitelů. Čím jsem starší, tím to používám častěji. Nechci dostávat od svých žáků stejná řešení. Nejsme přece ovce. Pojďme být originální a kreativní. A to nám programování umožní. Zde totiž není jen jedno řešení, bude jich vždycky více. Jedno bude delší, jedno bude efektivnější, jedno možná zajímavější.
  • Zájem o to, jak věci kolem nás fungují – Naši žáci vyrůstají ve 21.století. Mají možnosti, jaké starší generace neměly. Bylo by fajn, kdyby je výuka nové informatiky motivovala k tomu, aby měli zájem zjišťovat, jak věci kolem nás fungují a nebrali vše jako samozřejmost, která tady prostě je.

A když už víme proč učit informatiku, tak nás třeba napadne jak nebo pomocí čeho. Přemýšlíte, kde vezmete peníze na vybavení pro výuku té nové informatiky? Nemáte žádné roboty? …To nevadí. Vyučovat algoritmizaci a programování můžete i bez technologií nebo za pomoci volně dostupných programovacích nástrojů, jako je např. Scratch.

No, ale kdo Vám s tím vším pomůže? Ani tady bych se nebála. V dnešní době tu máme takových institucí, které se tomuto tématu věnují, takových projektů, ze kterých vzniklo mnoho podpůrných prostředků v podobě učebnic, videí a námětů do výuky. Jsou tu pedagogové, na které se můžete obrátit. A v neposlední řadě jsou tu všechny ty Fejsbůky a jiné sociální sítě, kde vznikly skupiny učitelů, které mají stejný zájem, např. o výuku informatiky a kde denně načerpáte velké množství znalostí a inspirací. 

Tak na závěr pár konkrétních webů, kam se můžete mrknout:

Centrum robotiky

Eduskop

KidsCodr

imysleni

učíme online

A nesmím zapomenout na jedno jméno: Štěpánka Baierlová. Pro mě největší informatikář v té naší malé zemičce a zároveň obrovsky inspirativní člověk. Samo sledování její práce pro Vás bude tou největší školou informatiky.

Autor: Martina Kupilíková